Pojď se za námi podívat do světa zvířátek, zahrajeme si, pobavíme se, pak půjdeš domů nazpátek. To, co zvíře poví ti jedním pohledem, to my ani slovy povědět nesvedem. Poznáš na něm, kdy má hlad a kdy chce být kamarád? Kdy na záchod potřebuje, kdy se očistou olizuje? Kdy se bojí a chce být samo, víš, v kolik se asi tak probouzí ráno? Kdy mu máš dát krmení a kdy je čas mazlení? Kdy k němu nemáš vůbec chodit a kdy se chtějí na svět rodit? Jak se o mazlíčky starat a kdy a co do krmelce dávat? A jakou péči potřebuje hospodářská zvěř? Není toho málo, to nám věř. To ti ukážeme za vraty MEZI NÁMI ZVÍŘATY!

Králové, princezny, víly, skřítkové, čarodějnice, vodníci a další pohádkové bytosti jsou srdečně zvány společně s vámi, dětmi, na velkolepé křtiny. Na křtiny každý vezme pohádkový dar. Že nevíte jaký? Tak to jdete na správné místo, dáme vám nabídku všech různých velkolepých pohádkových darů, které můžete vyrobit, třeba vlastní pohádkovou knížku, žezlo… V pohádkách to ale bývá naopak, nejprve zábava, potom práce. ;-)

Než se vydá malý svatojánský brouček na svou cestu, aby svítil lidem, musí pořádně vyrůst, posilnit, zmoudřet a být poslušný. A co ostatní broučci, jaký je jejich úkol? Které dokážeme kolem sebe nalézt? Budeme je hledat na políčku, v jetelíčku, tam kde potok pramení. Avšak pozor, někteří zákonem jsou chránění. :-)

Umění boje je staré jako lidstvo samo. Každý velký bojovník se ale nejprve musí naučit bojovat hlavou a řídit se hodnotami, jako jsou – statečnost, věrnost a štědrost. V průběhu týdne se podíváme na ukázku bojového umění Taekwondo. Budeme se učit zvládat svou přebytečnou energii a ukážeme si, jak náročný život měli Ninjové.

Poznámka – Ninjovské téma nabízíme v Loděnici i v Rudné, liší se v náročnosti fyzických aktivit, kdy v Rudné jsou aktivity určeny pouze pro předškolní děti, kterých je tam převaha. V Loděnici bude program uzpůsoben pro mladší i starší děti (více se předpokládá účast starších dětí).

Baví se spolu dva malí indiáni na začátku letních prázdnin. První se ptá: „Hele, co vlastně tak budeš dělat o prázdninách? Co kdybychom spolu ukázali dětem bílých tváří, jak si hrajeme my?“ Druhý odpovídá: „No to je skvělý nápad! Oni se prý nudí zavření doma a pořád si jen hrají s takovými černými věcičkami od Smart Founů.“ „To je jako něco od ufounů?“ „Ale kdež, to je bledými tvářemi vymyšlená taková placka, ve které je úplně všechno.“ „No počkej, úplně všechno tam být nemůže, jak bys tam asi chtěl zavřít celou živou přírodu? A co takové prozkoumávání v živé přírodě, výroba předmětů z přírodnin, hudebních nástrojů a vůbec takový pohyb v přírodě, tanec a tak dále, aha? Podle mého tohle ta ufounská věcička neumí.“ „Achjo, jasně že neumí, ty tomu vůbec nerozumíš. Víš co? My dětem ukážeme vše, co tady říkáš.“ „No a oni nám zase popíšou, co dělají s tou věcičkou.“ „Howgh.“ Dali se malí chlapci do smíchu a za indiánského křiku odběhli do lesů.

Kdo si hraje, nezlobí, tím se radost násobí.

Hry se hrají především pro zábavu, to téměř po celý rok. Můžeme si hrát sami, s kamarádem, ale i v celé skupině kamarádů. Hrajeme si doma i venku. Jinak ve městě, jinak zase v přírodě. Hrajeme si bez hraček, ale i s hračkami nebo hrami. Některé hry jsou kraťoučké, další zase celodenní – i delší. Ukážeme si mnoho obvyklých i neobvyklých her. Jak si asi hrály děti před 100 lety? A jak před 500 až 1000 lety? Máš chuť se zapojit do naší celotýdenní hry?