Pojď se za námi podívat do světa zvířátek, zahrajeme si, pobavíme se, pak půjdeš domů nazpátek. To, co zvíře poví ti jedním pohledem, to my ani slovy povědět nesvedem. Poznáš na něm, kdy má hlad a kdy chce být kamarád? Kdy na záchod potřebuje, kdy se očistou olizuje? Kdy se bojí a chce být samo, víš, v kolik se asi tak probouzí ráno? Kdy mu máš dát krmení a kdy je čas mazlení? Kdy k němu nemáš vůbec chodit a kdy se chtějí na svět rodit? Jak se o mazlíčky starat a kdy a co do krmelce dávat? A jakou péči potřebuje hospodářská zvěř? Není toho málo, to nám věř. To ti ukážeme za vraty MEZI NÁMI ZVÍŘATY!

Volné pokračování příměstských táborů o geocachingu. Zkontrolujeme funkčnost nejbližších kešek v Hrádku a vydáme se za dalšími, které jsme ještě v minulých letech neodlovili (směr Lešišov, Svatobor, Kolinec, Klatovy). Podaří se nám letos už založit vlastní kešku?

Loupežníci! Všechny vás svolávám k sobě do lesa a dáme se na cestu za pokladem. Potřebuju pořádnou odvážnou bandu, která se mnou ukradne mapu a obsadí naši loupežnickou základnu. A taky potřebuju siláky, co mi vykopou poklad. Ten si rozdělíme pěkně fifty fifty s těmi nejotrlejšími loupežníky, co se nebojí vydat se na tuhle nebezpečnou pouť!

Kdo si hraje, nezlobí, tím se radost násobí.

Hry se hrají především pro zábavu, to téměř po celý rok. Můžeme si hrát sami, s kamarádem, ale i v celé skupině kamarádů. Hrajeme si doma i venku. Jinak ve městě, jinak zase v přírodě. Hrajeme si bez hraček, ale i s hračkami nebo hrami. Některé hry jsou kraťoučké, další zase celodenní – i delší. Ukážeme si mnoho obvyklých i neobvyklých her. Jak si asi hrály děti před 100 lety? A jak před 500 až 1000 lety? Máš chuť se zapojit do naší celotýdenní hry?

Volné pokračování oblíbené hry Geocaching. To ale není všechno, s dětmi budeme hledat s detektory kovů (velkými i ručními), s magnety pro lovce pokladů po dnech potoků a vyzkoušíme si, jak funguje síto na rýžování zlata. Možná, že se nám nepodaří najít nic hodnotného, ale najdeme nové zkušenosti a užijeme si hodně chvilek napětí a zábavy.

Baví se spolu dva malí indiáni na začátku letních prázdnin. První se ptá: „Hele, co vlastně tak budeš dělat o prázdninách? Co kdybychom spolu ukázali dětem bílých tváří, jak si hrajeme my?“ Druhý odpovídá: „No to je skvělý nápad! Oni se prý nudí zavření doma a pořád si jen hrají s takovými černými věcičkami od Smart Founů.“ „To je jako něco od ufounů?“ „Ale kdež, to je bledými tvářemi vymyšlená taková placka, ve které je úplně všechno.“ „No počkej, úplně všechno tam být nemůže, jak bys tam asi chtěl zavřít celou živou přírodu? A co takové prozkoumávání v živé přírodě, výroba předmětů z přírodnin, hudebních nástrojů a vůbec takový pohyb v přírodě, tanec a tak dále, aha? Podle mého tohle ta ufounská věcička neumí.“ „Achjo, jasně že neumí, ty tomu vůbec nerozumíš. Víš co? My dětem ukážeme vše, co tady říkáš.“ „No a oni nám zase popíšou, co dělají s tou věcičkou.“ „Howgh.“ Dali se malí chlapci do smíchu a za indiánského křiku odběhli do lesů.

Králové, princezny, víly, skřítkové, čarodějnice, vodníci a další pohádkové bytosti jsou srdečně zvány společně s vámi, dětmi, na velkolepé křtiny. Na křtiny každý vezme pohádkový dar. Že nevíte jaký? Tak to jdete na správné místo, dáme vám nabídku všech různých velkolepých pohádkových darů, které můžete vyrobit, třeba vlastní pohádkovou knížku, žezlo… V pohádkách to ale bývá naopak, nejprve zábava, potom práce. ;-)